O Plusu
Nakladatelství Plus se zaměřuje na kvalitní literaturu všemožných žánrů – od lehčích, čtivých románků či humoristického čtení přes závažnější psychologické či společenské romány, hororové či sci-fi povídky po historické romány.
Mezi autory, jež vydáváme, patří taková spisovatelská esa jako Kigsley Amis, Martin Amis, Graham Greene, J. G. Ballard, Michael Chabon, Kazuo Ishiguro, laureáti Nobelovy ceny José Saramago a Kenzaburó Óe; z českých autorů v Plusu vycházejí kupříkladu Josef Škvorecký, Jan Novák, Petr Placák, Jaroslav Žák, Václav Vokolek či Ondřej Neff aj.
Nevyhýbáme se ovšem ani non-fiction: vedle esejistické edice Speculum, v níž už vyšly eseje Martina Hilského, Josefa Jedličky či Terryho Eagletona a připravují se eseje Zdeňka Vašíčka, Sylvie Richterové, T. S. Eliota či Leslieho Fiedlera, nebo „bedekrové" edice Prahou slavných osobností (zatím vyšly knihy věnované Franzi Kafkovi a W. A. Mozartovi, chystá se svazek hrabalovský a haškovský), vycházejí v Plusu i populární solitéry: Bigbít Vojtěcha Lindaura a Ondřeje Konráda či Osudové okamžiky Československa Karla Pacnera.
Rostoucí podíl v naší produkci zaujímá komiks: Plus je v současnosti exkluzivním vydavatelem díla Káji Saudka či snoopyovské ságy Charlese Schulze; vedle těchto klasiků žánru vydáváme například kultovní RedMeat či úspěšnou skandinávskou sérii „klasická díla pro lidi v kalupu".
Ve snaze nabídnout čtenáři adekvátní zážitek z díla spolupracujeme s předními českými překladateli, jako jsou František Fröhlich, Martin Hilský, Miroslav Jindra, Lada Weissová, Josef Rauvolf, Pavel Medek, Ladislav Nagy, Viktor Janiš, Ondřej Mrázek, Hana Ulmanová, Lucie Simerová, Štěpán Hnyk, Petr Eliáš a mnozí další.
Redakce
Nemůže se zbavit dojmu, že kniha je jeden z nejlepších lidských vynálezů vůbec. Knížky psané i kreslené ji fascinovaly už odmala, protože v nich mohla zavítat do jiných světů, prožít či poznat pokaždé něco nového, poznat kouzlo slov, která se pěkně rýmují, až sama skáčou ho hlavy, prohánět se po prériích s indiány, vrátit v čase ve Hře na Betsy Bowovou, zachraňovat Čarozem v Durrelově Mluvícím balíku. A stále platí, že jen málo co je pro ni napínavějšího než otevřít knihu a čekat, co se stane. Není to pokaždé láska na první pohled, některé knížky vyžadují trpělivost, jiné trochu přemýšlení, některé vás strhnout příběhem, jiné jazykem, další se třeba i chvíli vzpouzí vašemu chápání, ale kdykoli dojde k onomu osudovému setkání mezi knihou a jejím čtenářem, je to nádherný pocit. A proto se snaží, aby se jím mohlo těšit co nejvíce z vás.
[email protected]
V dětství ji obklopovaly knihy, které její děda – často pod pultem – kupoval, nebo je sestavoval z novinových a časopiseckých seriálů a pak sám vázal. Ležet na válendě u knihovny a číst si nebo si jimi jen tak listovat, byla oblíbená kratochvíle. Když tam jednou objevila Básně Françoise Villona, byla lapena! Další osudové setkání se odehrálo v přerovské knihovně, když se jí do ruky dostaly islandské ságy. Zásluhou skvělé češtinářky pak cesta z gymnázia vedla na bohemistiku při FF UP v Olomouci. A protože její láska k severu nepolevila, spíš naopak, šla studovat finštinu na FF UK v Praze. Ve své překladatelské a redaktorské činnosti zaměřuje pozornost hlavně na sever a i v ostatních svých aktivitách se snaží propojovat literaturu, Finsko a fotografii.
[email protected]
K vážnější literatuře se dostal oklikou díky zálibě ve fantasy a knihách Johna Morressyho, Rogera Zelaznyho nebo Terryho Pratchetta. Právě i české překlady posledně jmenovaného autora z pera Jana Kantůrka v něm vzbudily zájem o překladatelské řemeslo, a proto se rozhodl pro studium angličtiny a češtiny na FF UK. Nyní překládá sice jen příležitostně, ale redaktorská práce mu to bohatě vynahrazuje. Okrajově se věnuje také recenzní činnosti a kritice překladu pro portál iliteratura.cz.
[email protected]